Julča a její nový život

           V životě Julči (mojí Hanči sestry) se toho za poslední rok opravdu dost událo. Např. trhla osobní rekord v délce zaměstnání u stejného zaměstnavatele. Jistého velkého bankovního ústavu. Ale i zde nakonec přerostli mušky ve velké masařky a Julča tomuto zaměstnavateli dala valem. Přeciž jen si jí dost nevážili – vždyť považte, měla zde jeden z nejnižších platů – patnáct čistého. Ještě před opuštěním tohoto peněžního ústavu stihla přistihnout svého šéfa při nevěře. Ostatně nebylo to těžké – na „zálety“ jezdil blízko jejího bydliště. Je samozřejmé, že s touto skutečností se nerozpakovala svého nadřízeného konfrontovat. Jak to přijal těžko říci – snad se vymluvil na nutnou schůzku s VIP klientkou, ale co si vybavuji, tak říkala, že to skončilo jen šéfíkovo rudým obličejem. Faktem je, že po úraze nohy, který si způsobila v jakémsi záchvatu sportovní horlivosti, když se po letech vydala na běžky změnila zaměstnání. Pokud si říkáte co jí to s tím sportem popadlo, tak nepopadlo to jí, ale jejího nového sportovně založeného přítele(nechtějte po mě vědět kolikátého v řadě - stejně to sám nevím). Faktem je, že Julča partnery střídá pomalu stejně rychle jako svoje zaměstnání a bydliště. Julča svého nového přítele – Pavla potkala, když snad v zájmu svojí ochrany před bývalým „mlátičkou“ masérem začala chodit na Kick-box.

        Mezi Pavlem a Julčou přeskočila jiskra a po pár dnech si už mladý pár hledal nové bydlení. Po celé sérii pronájmů se Julča s Pavlem rozhodla, že si pořídí svoje bydlení. Do svého vztahu si každý přinesl své domácí zvíře – on bojového psíka ona kočku. Snad již toto bylo předzvěstí jejich vzájemného vztahu, kdy se k sobě často chovali jako kočka a  pes, ale o tom později. Společné bydlení tedy vzali hopem - přesně v Julči stylu. Zatímco jiné páry hledají svůj nový domov snů mnohdy i rok a déle Julča s Pavlem měli za 14 dní vybráno. Jejich nový byteček byl relativně prostorný, velice laciný a s krbem – měl však jednu drobnou vadu. Pár metrů od domu – chcete-li coby briketou dohodil - ční kráter povrchového dolu a pokud jste fandou techniky, tak by vás jistě potěšil i výhled na monstrózní rypadlo. K dokonalosti okolí domu přispívá i celkem rušná silnice ze strany druhé. To vše Julča, tak nějak přehlédla a byt celá nadšená koupila – ostatně cena byla přeci, tak příznivá, a když dělá v tom peněžním ústavu, tak dostane dobré podmínky na úvěr. Tedy stalo se. Pavel na bytě spáchal nejnutnější opravy a nastěhovali se. Dnes Pavel štípe dříví jak o život, aby mohli topit krbem a nemuseli používat drahý el. kotel – další to príma vymoženost bytu. Mezi nesporné výhody bytu nutno přičíst, že může též sloužit coby simulace podmínek při zemětřesení. Občas se byt totiž sem tam zatřese a objeví se nějaká ta prasklinka – to nic - to jen právě začal v blízkém lomu zkušební odstřel. Důl se má v budoucnu ještě více přiblížit k domu, a kdyby těžaři mohli, jistě by nejraději odstřelili i tuto překážku ve jménu ražby. Výsledek bydlení je teď po roce takový, že byt se snaží zase prodat.

Co se týče soužití Pavla a Julči – tak je to tradiční kolotoč – tedy hádky, neshody, rozchody a vzápětí zamilování, usmiřování. Pavel je velice žárlivý hoch pracující u zásahovky. Jeho koníčkem je kromě chytání a zatýkání zločineckých živlů též rozbíjení nosů v ringu. Věřím, že i já bych nebyl ušetřen, kdyby si přečetl tento blogJ. A možná by na mě použil i tu svojí zbraň, kterou nosí u sebe i na záchod a snad jí má i při spaní pod polštářem. Pavel je také velice spořivý, neboť rozčiluje ho, když si Julča dělá často kakao (prý že si, žije na vysoké noze) či si dlouho fénuje vlasy.

Raději se, ale vraťme zpět k Julče a její práci. Po té co se vrátila po zhojení zchromlé nohy zpět do pracovního procesu ji, čekalo přeložení do jakési vesnické pobočky peněžního ústavu. To už Julču netrápilo, neboť získala nové zaměstnání (také se mě neptejte kolikáté). V současnosti již pracuje pro jednu stavební firmu – nebojte - neobléká montérky – dělá obchodního zástupce či chcete-li zástupkyni. Místo je to lépe placené se služebním vozem a jak toto místo získala? Prošla výběrkem – v prvním kole zvládla jakýsi psychotest – prý ho, tak dobře zvládla jen jakási starší paní, ale o tu nebyl zájem. Následně se velice zalíbila oblastnímu šéfovi a tak se musela ukázat ještě oblastnímu řediteli. I ten jí nakonec dal zelenou s tím, že se ještě musí vidět s generálním ředitelem. Nakonec všechno to ukazování mužům zvládla a práci získala. Snad tedy v novém zaměstnání vydrží déle než měsíc – my s Hančou jí držíme palce….