Otec + podvodníci + zloději

Nevím čím to je, ale můj otec je taková mucholapka na podvodníky. Většinou se ho s mojí sestrou snažíme varovat, ale né vždy to má kýžený efekt. Vzpomínám si, jak si chtěl jednou objednat jakýsi keříkový jahodník. Mno Google by vám vyplivl, že se jedná o podvodníky. Přijde vám maximálně obyčejný jahodník a to ještě často uschlý a menší než slíbený počet – tedy vyhozené peníze. To byl jeden z mála příkladů, kdy na mě dal. 

Stali se, ale i takové kdy měl vlastní hlavu a nedal si říct. Jednou se mu ozval např. jistý Ing. Hák s historkou, že potřebuje koupit větší množství ponožek od jednoho chlapíka, který mu je z nějakého důvodu nechce prodat. Nevím přesně co mu tenkrát napovídal – snad, že spolu mají nějaký spor a, že zkrátka otec by byl prostředníkem v této transakci a dostal by z toho velice slušnou provizi. Mělo to, ale jak jistě sami tušíte háček. Ty fusekle musel nejprve koupit za své. Marně jsme ho zrazovali, ať to nedělá, že to „smrdí“. Tenkrát pro ně ještě musel jet někam do jižních čech. Tenhle kšeft ho stál bratru nějakých 40 tis.. Nemusím ani dodávat, že pan Ing. Hák po koupi již nebyl k sehnání. Pro mě to však mělo jednu výhodu – pár let jsem měl od otce fusekle grátis:-).

Další podvod je relativně z nedávné doby. Do přízně otce se v té době vetřel jakýsi chlapík, přes jeho známého. Pán byl velice šikovný a výřečný – netrvalo dlouho a otec si s ním tykal. Podvodník měl být subdodavatelem na stavbě a zajistit pro německého zákazníka nátěr fasády na jednom z jeho bytových domů v Německu. Jednalo se o velice dobrého zákazníka, který platil vždy předem a bylo jen štěstí, že zakázka se nestihla zrealizovat včas. 

Podvodník byl činorodý a kromě jiného sháněl kontakty pro chlapíka, který prodává led žárovky – říkejme mu Ledkař. Ledkař si svoje ledky nechává vyrábět za laciný peníz v Číně a v ČR je slušně prodává. Chtěl se však dostat i na německý trh a zde zřejmě vycítil svoji šanci podvodník. Chtěl po otci, aby sehnal přes známé kontakty v Německu a pomohl, tak ledkaři rozjet tam prodej. Co přesně měl podvodník v plánu se už nedozvíme, neboť se k tomu naštěstí otec moc neměl.

 I tak se však podvodník svých peněz nakonec dočkal. Otec totiž v této době sháněl levně stavební materiál na přestavbu domu. I podvodník se nabídl, že mu sežene velice výhodně stavební materiál – snad za třetinovou cenu, ale, že mu musí zaplatit zálohu. Tu platbu jsem nic netuše podvodníkovi bez jakéhokoliv dokladu vydal já. Otec totiž většinou nekomunikuje – dostal jsem jen befel předat jeho peníze. Následující den měl obdržet onen materiál. Mno nejdřív se dovolal a, že prý se zdrželi. Pak snad ještě poslal nějakou sms a pak už nereagoval – jak jinak. Účet za tuto otcovu přílišnou důvěřivost byl vystaven na 8 tis. 

Samozřejmě jsem pak začal googlit a lustrovat co je dotyčný podvodník zač. Mno kromě toho, že i ledkaři prý dlužil nějaké peníze, tak jeho byt byl v exekuci a šel do dražby. Pána jsem následně, ještě asi dvakráte zahlédl z auta ve městě a pak už se po něm slehla zem. Buď už sedí, a nebo už mu byla místní půda horká a přesnul své aktivity jinam.

O největší částku však otec přišel krádeží. Konkrétně o 100.000,-Kč. Jel tenkrát v devadesátých letech na jakési obchodní jednání do Polska a po cestě domů se stavěl (na dnes už na tyhle věci známé) dálniční restauraci U devíti křížů. Tenkrát přijel domů a až teprve tam zjistil, že dotyčný kufr, ve kterém měl peníze nemá. Nejdřív volal do hotelu, kde spal, jestli ho tam náhodou nenechal. Až teprve policajti přišli na to, že zámek u auta někdo otevřel, tak zručně, že to laik nemohl poznat. Kufr dokonce po nějaké době našli, snad někde u pangejtu, ale bylo to už stejně jedno. Kromě toho, že byl rozřezaný(byl totiž na kód) a prázdný, tak doklady, které se našli válet opodál už měl otec stejně nové. To, že se pachatelé a peníze nenašli není snad ani nutné psát….

3xženatý Rosťa

Rosťa je jeden z Hančiných dvou bratranců. Živí se coby horník v místních povrchových dolech a jeho koníčky jsou potápění, zvířata a ženy.

          

              Rosťa má dvě děti. Každé však s jinou ženou. Poprvé se oženil s jakousi ženou z Ukrajiny. Slušně řečeno ženou lehčích mravů. Tato, žena měla i opletačky s dříve zmiňovaným mafiánem a později se před ním schovávala v Německu. S touto si pořídil synka. Jejich vztah byl velice bouřlivý a brzy potom se rozvedl. Problém byl, že jí ty lehčí mravy nepřešli ani za doby jejich manželství a Rosťa jí přistihl v jejich bytě s jiným. Po rozvodu – nebo možná ještě před ním si Rosťa našel jinou. Netrvalo dlouho a Rosťa zase vplul do přístavu manželského. Toto manželství připomínalo válečnou zónu – hádky a oboustranné řežby, které někdy končili ošetřením u lékaře byli na denním pořádku. Manželství to bylo divoké, ale vzešla z něj dcerka. Netrvalo dlouho a Rosťa se zase rozvedl, neboť hrozilo, že se fakt zabijí.  Dá se říci, že výchovu jeho dětí za něj převzali následně jeho rodiče – a snad je to, tak i pro ně lepší. Obě matky totiž o děti moc zájmu nejevili. Po krachu druhého manželství netrvalo dlouho a Rosťa znovu potkal lásku svého života. Ta na něj čekala v jistém řeznictví. Rosťa přestal střídat ženské jak fusekle a začal sekat latinu. Snad nepoučen předchozími nezdary – znovu se oženil. Snad to bylo jakési puzení či se chtěl řídit heslem do třetice všeho dobrého. Buď jak buď netrvalo to dlouho.. ne nebojte třetí dítě si nepořídil, ale začal svoji ženu podvádět. Julče se kterou se dost baví se svěřil, že se jeho milostné avantýry odehrávali v autě. Nicméně jeho třetí žena je víceméně světice a je s ním dodnes..

           

                Co se týče Rosti koníčků, tak např. potápění mu přineslo zajímavý zážitek. A sice ten, že prý překonal rychlostní rekord na trase Sokolov -> Plzeň, kam ho do nemocnice dopravil záchranářský vrtulník, když ho po jednom ponoru postihla dekompresní nemoc. Rád se potápí i v zimě v prosekaném ledu.

Co se týče zvířectva, tak Rosťa je chovatelem koček. Chová britky. Je možné, že ze začátku to byl pouze koníček, ale postupem času se jeho chov stal čistě komerčním. Koťata, tak začal prodávat jak na běžícím pásu, že jeho dvě kočky sotva stíhali rodit. Netrvalo dlouho a shlédl se v jiném mazlíčkovi – pořídil si papouška. Do toho se úplně zbláznil a kolem něj se točil jeho svět. Zatímco kočkám musel stačit zasklený balkon – papouch poletoval po celém bytě. Jeho třetí, žena byla až druhá v pořadí. Nemělo to, ale zase tak dlouhého trvání a nebohý papouch šel z domu. Rosťa se totiž zhlédl v králi papoušků – ARA – křížovkáři znají. ARA si páníčka oblíbila a nechá si nandat postrojek a vodit se venku na vodítku. Těžko říct jak dlouhého to bude mít trvání… 

                Rosťovi je rodinou přezdíváno Pepin. To proto, že je hrozně ukřičený jako stejnojmenná postava z Postřižin. Také se snaží okolí zásobovat všemožnými fórky a neváhá se bavit na váš účet, ať je vám to milé nebo ne. Je to více než rok, co jsme zjistili, že Rosťa nerad prohrává. Stalo se to minulého Silvestra, kdy jsme spolu s Hanči rozvětvenou rodinkou hráli hru Česko – možná znáte. Netrvalo dlouho a Rosťa v této vědomostní soutěži propadl. Toto neunesl a kamsi zmizel. Když jsme se po něm začali shánět zjistili jsme, že trucuje zavřený ve vedlejším pokoji. Ne Rosťovi opravdu není devět – dokonce ani třicet. Skončilo to tak, že i když měl u svojí ségry přespat, tak ho nakonec krátce před Silvestrovskou půlnocí i s jeho ženou odvezla Hanči sestřenice domů. Co mu tenkrát přelítlo přes noc nevím dodnes. Faktem je, že od té doby se nám Rosťa víceméně vyhýbá. Což nám s Hančou vzhledem k jeho velmi hlučné společnosti zase tolik nevadí…