Jak se dojí EU?

          Dnes trochu odbočím od běžného tématu, protože občas bych se tu chtěl zaobírat i něčím jiným. Hanči ředitelka má kamarádku. Tato kamarádka je ve skutečnosti jakési duo – dcera s matkou – účetní a mzdovka. Za ředitelku odvádějí často na pozadí hodně práce a tzv. jí kryjí záda. Kromě jiného se ta její kamarádka účetní zabývá projekty z EU. Zkrátka a dobře ví jak EU dojit. Velice své práci rozumí a je i v projektové komisi. Což o to je to bez nadsázky velice chytrá a neskutečně pracovitá žena – workoholik. Na dovolenou jezdí maximálně na 3 dny, neboť pořád má práci, které se nehodlá vzdát. Problém je, že i ona se svým způsobem podílí na „zneužívání“ dotací. Již několika školám v místním kraji pomohla k dotacím. Ona to samozřejmě pro ně nedělá z lásky, ale za slušnou provizi. Tu jí všichni rádi dají, neboť ona ví jak zpracovávat dokumentaci k projektům. Zkrátka ví vše o papírování a byrokracii, která s dotacemi souvisí. A to je velice důležité – pokud by totiž někdo v tomto chyboval - hrozí mu, že by musel dotace vrátit. Dotace pro školy jsou jinak užitečná věc, díky kterým si školy často můžou nakoupit nové vybavení – např. nová pc, interaktivní tabule či opravit školu. Druhotným produktem je, že část prostředků jde i na mzdy a ty nutně nejdou jen na zaměstnance školy, ale např. i pro správce pc a všelijaké líbivé funkce. Takže v rámci projektu jsou zaměstnáváni za určitý peníz kamarádi ředitele a nejvíce z toho má samozřejmě on samotný. Tady se však EU dojí jen trochu.

         A jak se dojí EU ještě více? Před nedávnem jsem se dozvěděl o jistém projektu z EU. Tento je také realizován přes ředitelky kamarádku a je primárně určen firmám. Jedná se o stáže ve firmách.  Původní cíl byl zvýšit praktické znalosti např. nezaměstnaných, či lidí, kteří by se chtěli v daném oboru rekvalifikovat či absolventům. Bohulibý nápad, ale to by se to nesmělo organizovat v ČR. Projekt funguje tak, že každá firma si vybere nějaký projekt ve svém oboru a ten realizuje. Některý vedoucí zaměstnanec firmy dělá mentora. Tento mentor si pak následně vybere nějakého stážistu. Normálně nemá stážista nárok na žádné peníze. Jeho devizou jsou získané praktické dovednosti a tím zvýšení jeho atraktivity na trhu práce.  Jediné na co má nárok je pouze stravné a  případně cestovné. Jednotlivé projekty trvají 2 až 4 měsíce.  Za každý projekt náleží firmě odměna ve výši 50 až 200 tisíc Kč za jednoho stážistu(dle projektu) a ty můžete mít klidně dva! A navíc může firma realizovat i více projektů najednou. Projekty lze také následně opakovat.

          A jak se z toho tlačí peníze? Projekt se ve skutečnosti realizuje jen na oko. Stážista je nějaký známý mentora z firmy a dostane za to nějaký díl peněz. Stáž ve skutečnosti vůbec neprobíhá – pouze papírově. Případné kontroly se nahlašují dopředu, a co se týče papírování to jim za provizi zajišťuje ředitelky kamarádka, takže není problém. Doslechl jsem se, že jedna firma takto chystá bezpracně vytlačit z EU přes milion, neboť za jednoho stážistu dostane 180 tis. a bude jich mít více a projekty hodlá zopáknout. Ať žije EU…

A co si o EU dotacích myslíte vy? 

Toník a jeho kabelka

Toník – Marty syn, se kterým jsme byli, na dovolené dorůstá do puberty. V současnosti studuje soukromou střední školu a je v prváku. Nedávno jsme však začali pochybovat o jeho orientaci. Tedy Julči Pavel v tom prý má jasno na první pohled. Říká o něm kamarádsky „malá buzna“.

 Nás to však dost mate. Toník se velice zajímá o módu – je takový metrosexuál. Nosí barevné kombinace, které mi jsou cizí. Dalo by se říci, že je to takový módní guru – jste-li, žena velice rád vám poradí co si obléci a co vám sluší a co je in. Rád si vás vyslechne, včetně vaši niterných problémů. Poslouchá rád ženské zpěvačky typu Adele apod. – má rád např. Glee – což je jakási americká série o školním pěveckém sboru. Velice ho pohoršuje, když se někdo hezky neobléká a nedbá o sebe. Miluje společnost žen kolem sebe. Před nedávnem se rozhodl, že si udělá brigádku, aby si ke svému nemalému kapesnému přivydělal jak jinak než na letenky. Neboť létání a vyhledávání nejlevnějších letenek je jeho vášní. Letěl by klidně i na Sibiř jen, aby letěl.  Však jeho vysněná práce je „letušák“ – neboli steward v letadle. Zrovna teď má zakoupeny letenky do Říma a hned druhý den ráno letí přes Paříž a Frankfurt zpět. Města ho nezajímají - jen lety. Ale zpátky k té brigádce. Měl si vybrat mezi prací ve sportu, a nebo, v jakési té značkové hadrárně – hádejte dvakrát co si vybral.. Vždyť nakupování hadrů a bot je jeho vášní. Co se bot týče, tak se nám tuhle nadšeně chlubil, že si koupil nové botky. Zajímalo by vás jaké? Tyrkysově modré – semišové – tvarované do špičky.

Také často mluví, jak prý se po něm koukají muži. Tu na dětském dni po něm koukal prý jakýsi hasič – tu zase prý po něm koukal v jedné lékárně – lékárník. Mno a tuhle byl u nás a celý nadšený se nám chlubil, že si pořídil kabelku – prý pánskou – nemůžu soudit neb kabelky nenosím. Velice se o ní strachoval, abychom mu na ní nešlápli či mu jí nějak neponičili. Zajímavé je, že však randí s holkama – tedy randí – prý s nějakýma spal. Nevím nebyl jsem u toho:-). Zajímavé je, že jedna z jeho holek byla i výrazně starší. Před nedávnem ho prý přistihl učitel na školních záchodcích, když tam prý byl uspokojován jednou spolužačkou. A tuhle zase jel s jednou na jakýsi zájezd do ciziny. Tak tedy s Hančou  nevíme, jestli si jednou přivede domů babu nebo „babochlapa“? 
Necháme se překvapit… 

Julča a její nový život

           V životě Julči (mojí Hanči sestry) se toho za poslední rok opravdu dost událo. Např. trhla osobní rekord v délce zaměstnání u stejného zaměstnavatele. Jistého velkého bankovního ústavu. Ale i zde nakonec přerostli mušky ve velké masařky a Julča tomuto zaměstnavateli dala valem. Přeciž jen si jí dost nevážili – vždyť považte, měla zde jeden z nejnižších platů – patnáct čistého. Ještě před opuštěním tohoto peněžního ústavu stihla přistihnout svého šéfa při nevěře. Ostatně nebylo to těžké – na „zálety“ jezdil blízko jejího bydliště. Je samozřejmé, že s touto skutečností se nerozpakovala svého nadřízeného konfrontovat. Jak to přijal těžko říci – snad se vymluvil na nutnou schůzku s VIP klientkou, ale co si vybavuji, tak říkala, že to skončilo jen šéfíkovo rudým obličejem. Faktem je, že po úraze nohy, který si způsobila v jakémsi záchvatu sportovní horlivosti, když se po letech vydala na běžky změnila zaměstnání. Pokud si říkáte co jí to s tím sportem popadlo, tak nepopadlo to jí, ale jejího nového sportovně založeného přítele(nechtějte po mě vědět kolikátého v řadě - stejně to sám nevím). Faktem je, že Julča partnery střídá pomalu stejně rychle jako svoje zaměstnání a bydliště. Julča svého nového přítele – Pavla potkala, když snad v zájmu svojí ochrany před bývalým „mlátičkou“ masérem začala chodit na Kick-box.

        Mezi Pavlem a Julčou přeskočila jiskra a po pár dnech si už mladý pár hledal nové bydlení. Po celé sérii pronájmů se Julča s Pavlem rozhodla, že si pořídí svoje bydlení. Do svého vztahu si každý přinesl své domácí zvíře – on bojového psíka ona kočku. Snad již toto bylo předzvěstí jejich vzájemného vztahu, kdy se k sobě často chovali jako kočka a  pes, ale o tom později. Společné bydlení tedy vzali hopem - přesně v Julči stylu. Zatímco jiné páry hledají svůj nový domov snů mnohdy i rok a déle Julča s Pavlem měli za 14 dní vybráno. Jejich nový byteček byl relativně prostorný, velice laciný a s krbem – měl však jednu drobnou vadu. Pár metrů od domu – chcete-li coby briketou dohodil - ční kráter povrchového dolu a pokud jste fandou techniky, tak by vás jistě potěšil i výhled na monstrózní rypadlo. K dokonalosti okolí domu přispívá i celkem rušná silnice ze strany druhé. To vše Julča, tak nějak přehlédla a byt celá nadšená koupila – ostatně cena byla přeci, tak příznivá, a když dělá v tom peněžním ústavu, tak dostane dobré podmínky na úvěr. Tedy stalo se. Pavel na bytě spáchal nejnutnější opravy a nastěhovali se. Dnes Pavel štípe dříví jak o život, aby mohli topit krbem a nemuseli používat drahý el. kotel – další to príma vymoženost bytu. Mezi nesporné výhody bytu nutno přičíst, že může též sloužit coby simulace podmínek při zemětřesení. Občas se byt totiž sem tam zatřese a objeví se nějaká ta prasklinka – to nic - to jen právě začal v blízkém lomu zkušební odstřel. Důl se má v budoucnu ještě více přiblížit k domu, a kdyby těžaři mohli, jistě by nejraději odstřelili i tuto překážku ve jménu ražby. Výsledek bydlení je teď po roce takový, že byt se snaží zase prodat.

Co se týče soužití Pavla a Julči – tak je to tradiční kolotoč – tedy hádky, neshody, rozchody a vzápětí zamilování, usmiřování. Pavel je velice žárlivý hoch pracující u zásahovky. Jeho koníčkem je kromě chytání a zatýkání zločineckých živlů též rozbíjení nosů v ringu. Věřím, že i já bych nebyl ušetřen, kdyby si přečetl tento blogJ. A možná by na mě použil i tu svojí zbraň, kterou nosí u sebe i na záchod a snad jí má i při spaní pod polštářem. Pavel je také velice spořivý, neboť rozčiluje ho, když si Julča dělá často kakao (prý že si, žije na vysoké noze) či si dlouho fénuje vlasy.

Raději se, ale vraťme zpět k Julče a její práci. Po té co se vrátila po zhojení zchromlé nohy zpět do pracovního procesu ji, čekalo přeložení do jakési vesnické pobočky peněžního ústavu. To už Julču netrápilo, neboť získala nové zaměstnání (také se mě neptejte kolikáté). V současnosti již pracuje pro jednu stavební firmu – nebojte - neobléká montérky – dělá obchodního zástupce či chcete-li zástupkyni. Místo je to lépe placené se služebním vozem a jak toto místo získala? Prošla výběrkem – v prvním kole zvládla jakýsi psychotest – prý ho, tak dobře zvládla jen jakási starší paní, ale o tu nebyl zájem. Následně se velice zalíbila oblastnímu šéfovi a tak se musela ukázat ještě oblastnímu řediteli. I ten jí nakonec dal zelenou s tím, že se ještě musí vidět s generálním ředitelem. Nakonec všechno to ukazování mužům zvládla a práci získala. Snad tedy v novém zaměstnání vydrží déle než měsíc – my s Hančou jí držíme palce….

Marta a Jindra

           Marta má přítele Jindru. Zatímco Martu její exmanžel Tonda podváděl a to i ve veřejných domech, tak Marta mu nezůstávala nic dlužná a podváděla ho s Jindrou. Nebylo jí na překážku ani to, že s Jindrovo ženou byla velká kamarádka. Jezdili spolu dokonce na dovolené a to i v době, kdy už potají randila s Jindrou. Snad vrcholem byla společná dovolená v Egyptě, kdy se s Jindrou nenápadně scházeli – Jindrovo ženě za zády.

              Nakonec se Marta rozvedla a Jindra opustil svojí ženu. Kvůli dětem se k ní, ale často vrací – jeho syn občas Martě pošle nějakou výhružnou sms typu: „Až tě potkám, tak tě zabiju!“ apod. A občas jí zase pro změnu volá Jindrovo žena a častuje jí nelichotivými výrazy např. ve smyslu lehčích žen atd.

              Jindra má stavební firmu a tak Martě postavil menší domeček z jejích peněz získaných rozvodem. Seč bývalý manžel podváděl Martu, kde mohl, tak ani Jindra není žádný svatoušek. Zkoušel to na kamarádku Hanči sestry a jednou, když byla Julča - Hanči sestra silně opitá, tak dokonce i na ní. Julča dodnes neví, jak to onu noc mezi ní a Jindrou bylo, protože má „okno“. Marta se to však nedozvěděla a kdyby ano, tak by tomu nevěřila. Je to totiž typ ženy, která je svému partnerovi bezmezně oddána a vytváří si na partnerovi silnou závislost – co on řekne to je svaté.

                

              Jak jsem se již dříve zmiňoval Marta jezdí na dovolenou několikrát za rok. Po měsíci co se v létě vrátila z dovolené s námi. Vyrazila na dovolenou s Jindrou na Mallorcu.  V té době se už Jindra scházel zase s jinou. Našel si ji v baráku Hanči druhé sestřenice. Jednou, když byl u sestřenice, tak šel prý do obchodu pro „šáňo“. Zajímavé bylo, že když se snad po hodině vrátil, tak šáňo bylo chlazené i když venku v té době bylo teplo. Každý si tak může domyslet, kde byl a od koho to šáňo asi měl. Ale vraťme se k dovolené Jindry a Marty na Mallorce. Byla zřejmě náhoda, že na tuto dovolenou ve stejném termínu vyrazila i ona dotyčná z baráku Hanči sestřenice. Mno zkrátka dopadlo, to tak, že Martu na dovolené jednoho dne opil a když se Marta v noci probrala z opileckého deliria, tak přistihla Jindru se záletnicí in flagranti – tedy zrovna v tom nejlepším přímo u nich v pokoji. Chtěla tenkrát hned odletět, ale bohužel nesehnala dřívější let. Faktem je, že jí asi Jindra zase nějak uchlácholil – snad ve smyslu, že se jí jen něco zdálo – zkrátka jsou zase spolu.

           Ostatně někdy v listopadu minulého roku zavítali s přáteli do Thajska. Jak tato dovolená probíhala po intimní stránce se mi nedoneslo - faktem však je, že Marta si zde poprvé v životě ve svých 40 letech vyzkoušela opium. Můžu se jen domnívat zda-li jí v tom podpořil Jindra, aby měl volnější pole působnosti...